Stěžujte si na veřejnou službu u ombudsmana!
4. 7. 2012
Stěžujte si na veřejnou službu u ombudsmana!
Dle našich informací se veřejný ochránce práv (ombudsman) intenzivně zabývá veřejnou službou a zajímají ho zkušenosti občanů. Vyzýváme proto nezaměstnané, aby ombudsmanovi napsali svůj názor. Zaměstnanci kanceláře veřejného ochránce práv potřebují vědět, jak veřejná služba funguje v praxi, proto popište svoje zážitky a sdělte, jakým způsobem vás zákon o veřejné službě poškozuje. Svoje názory můžete poslat poštou nebo elektronicky Mailová adresa je: epodatelna@ochrance.cz.
Veřejná služba poškozuje práva občanů hlavně v těchto ohledech:
Veřejná služba má charakter nucené práce a jedná se o novodobé nevolnictví. Smlouvu na veřejnou službu neuzavírají nezaměstnaní občané dobrovolně, ale pod pohrůžkou vyřazení z evidence úřadu práce na dobu 6 měsíců. Důsledkem vyřazení je ztráta nároku na podporu v nezaměstnanosti či dávek v hmotné nouzi a nutnost, aby si nezaměstnaný sám platil zdravotní pojištění. Nezaměstnaný je tudíž úřadem práce nucen nastoupit na veřejnou službu a pracovat zadarmo. Úřady práce místo aby pomáhaly najít občanům placené zaměstnaní, tak dohazují různým subjektům nezaměstnané jakou bezplatnou pracovní sílu.
Veřejná služba je činnost, která má znaky závislé práce a závislá práce se musí vždy řídit zákoníkem práce. Veřejná služba se ale zákoníkem práce neřídí. Vykonavatelé veřejné služby nejsou chráněni zákoníkem práce, což má za následek to, že nemají nárok na nemocenské dávky, příplatky za práci v noci či ve dnech pracovního klidu (soboty, neděle), na dovolenou apod. Nemají nárok ani na odškodnění, pokud se jim při výkonu veřejné služby stane úraz či utrpí nemoc z povolání.
Veřejná služba je práce, která je vykonávaná bez nároku na mzdu či jinou finanční odměnu.
Za výkon veřejné služby nenáleží zvýšení dávek v hmotné nouzi jako tomu bylo do konce roku 2011.
V rámci veřejné služby musí nezaměstnaný zadarmo odpracovat až 20 hodin týdně, což mu znemožňuje hledat si placené zaměstnání.
Veřejná služba představuje pro nezaměstnaného zvýšení nákladů na dopravu, neboť občan musí na místo výkonu veřejné služby dojíždět.
Do veřejné služby jsou zařazováni i nezaměstnaní, kteří nemají ze zákona nárok na podporu v nezaměstnanosti ani na dávky v hmotné nouzi a nepobírají od státu jakékoliv finanční prostředky.
Nezaměstnaní jsou výkonem veřejné služby diskriminováni oproti jiným sociálním skupinám.
Např. starobní či invalidní důchodci, ženy na rodičovské dovolené pobírající rodičovský příspěvek nejen že nemusí pracovat zadarmo, ale ještě je jim umožněno, aby si ke své dávce, kterou od státu dostávají, neomezeně přivydělávali. Pro nezaměstnané byla možnost přivýdělku k podpoře zrušena a navíc je po nich vyžadována práce zadarmo.
Veřejná služba ničí rodinné vztahy - příbuzní nezaměstnaných občanů jsou státem nuceni nezaměstnaného živit, protože zákony jsou nastaveny tak, že čím dál méně občanů získává nárok na podporu v nezaměstnanosti a na dávky v hmotné nouzi nemá nárok téměř nikdo.
Navíc ještě musí příbuzní dávat nezaměstnanému finanční prostředky na jízdné, aby mohl jet vykonat veřejnou službu, která je zadarmo. Nezaměstnaný a celá jeho rodina se tudíž stále více propadá do chudoby.
Vykonavatelé veřejné služby pracující venku musí nosit reflexní vestu s nápisem „veřejná služba“, což je ponižující a způsobuje to ostrakizaci těchto lidí. Nošení reflexních vest mnoho lidí přirovnává k označování židovských občanů žlutými hvězdami v době nacistické totality.