Stížnost ombudsmanovi týkající se chaotické situace na pracovních úřadech 11. 9. 2012
4. 7. 2018
Stížnost ombudsmanovi týkající se chaotické situace na pracovních úřadech
11. 9. 2012
Přeposílám svůj nový soukromý dopis ombudsmanovi :
11. 9. 2012
Přeposílám svůj nový soukromý dopis ombudsmanovi :
V Praze dne 5. 9. 2012
Vážený pane doktore!
Jako dlouhodobě nezaměstnaný a zejména z tohoto důvodu také nezaměstnatelný jsem se Vaši kancelář již obracel se stížností na tzv. projekt DONEZ, v rámci kterého jsem byl jako tisíce jiných dlouhodobě nezaměstnaní, tedy nezaměstnatelných nucen docházet hlásit se v pravidelných intervalech, 2x až 3x týdně na tzv. kontaktní místo veřejné správy umístěné na poštách.
Úřady práce a celý resort MPSV prošly nepochybně v uplynulých měsících řadami drastických reforem a restruktualizací, majících dle četných vyjádření ministra PSV Drábka snížit nezaměstnanost, motivovat nezaměstnané k aktivnímu hledání práce a v neposlední řadě také zefektivnit a zlevnit práci celého resortu. Skutečnost je však přes proklamace ministra Drábka poněkud jiná.
Dle mých aktuálních osobních zkušeností panuje v celém resortu veliký chaos, zaměstnanci nemají přehled o svých vlastních kompetencích a zodpovědnostech, natož náplni své práce. Nefunguje návaznost a spolupráce mezi jednotlivými odděleními resortu MPSV. Pro nezaměstnaného, který se sebeaktivněji snaží najít zaměstnání, vznikají na Úřadech Práce ještě mnohem četnější administrativní komplikace, než tomu bývalo doposud, cestuje osobně, telefonicky nebo písemně po různých kancelářích a po různých pracovištích MPSV a marně se snaží získat požadované informace, potvrzení, vyjádření či doporučení a naráží na stále nové a zcela absurdní překážky při hledání zaměstnání vymýšlené tímto úřadem. A to se raději nepopisuji, kolik to vše stojí trvale prázdnou kapsu takového nezaměstnaného, kterou nemá odkud naplnit, peněz. Každou jízdenku, každý telefonát navíc si musí z něčeho jiného vyšetřit.
Při své poslední řádné návštěvě na Úřadě Práce jsem se zdejší zprostředkovatelce zmínil, že kvalifikovanou práci ve svém oboru (IT) hledám již roky naprosto marně a zkusil jsem tedy, nucen existenční nouzí sehnat, i práci zcela nekvalifikovanou, práci strážného v bezpečnostní agentuře. Pracovnice ÚP mi navrhla, že mne může vyslat na REKVALIFIKACI na strážného. Sice jsme zpozorněl, připadalo mi značně nelogické rekvalifikovat nezaměstnaného na nekvalifikovanou profesi, chápu že kuchařka ze závodní jídelny nemůže jít dělat programátorku a poštovní úředník třeba řidiče MHD, ale souhlasil jsem. Budu tedy mocí úřední „rekvalifikován“ z kvalifikovaného nezaměstnaného na nekvalifikovaného, nijak to přeci nekoliduje s mými vlastními cíly a záměry.
Zúčastnil jsem se tedy na Krajské Úřadu Práce na opačné straně Prahy „KONKURSU NA REKVALIFIKACI“. Na místě provedl personalista bezpečnostní agentury (budoucího eventuálního zaměstnavatele) krátké osobní pohovory, vyřadil uchazeče buď soudně trestané nebo se špatným zdravotním stavem a nám ostatním oznámil, že výsledek tohoto konkursu se dozvíme na druhý den na své pobočce Úřadu Práce. Druhý den na pobočce Úřadu práce zprostředkovatelka o ničem takovém nevěděla. Nic nevěděla ani vedoucí zprostředkování zaměstnání. Zatelefonoval jsem tedy dotyčnému personalistovi z bezpečnostní agentury a ten mi řekl že jsem byl vybrán k přijímacímu řízení a mám se do jejich firmy dostavit. Personalistka z mého ÚP mě na tento pohovor následně vybavila standartní „DOPORUČENKOU“ ÚP .
Při návštěvě v bezpečnostní agentuře bylo třem zde přítomným nezaměstnaným sděleno, že jsme byli vybráni k přijetí do řádného pracovního poměru, k němuž je ale mimo jiné nezbytně zapotřebí absolvovat REKVALIFIKAČNÍ KURS strážného, což nám zařídí Úřad Práce. Na doporučenku ÚP mi personalista napsal,že jsem NEBYL PŘIJAT Z DŮVODU NESPLNĚNÍ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ, ústně mi ale přislíbil uzavření pracovní smlouvy jakmile jen budu mít tento rekvalifikační kurs s úspěchem absolvovaný. Sám byl přesvědčen, že vše má zodpovědný úředník (úřednice) z „pracáku“ jistě připravené a v několika dnech tuto rekvalifikaci absolvuji. Omyl. Již v této chvíli mohlo být evidentní, že komunikace a logická návaznost činnosti jednotlivých oddělení krajského/místního úřadu práce poněkud nefunguje.
Nesnáze tímto pouze započaly. Na mém místním Úřadu Práce opět nikdo nevěděl ani náznakem kdy, kde, jaké a za jakých podmínek a požadavků rekvalifikační kurzy probíhají nebo v dohledné době budou probíhat, navíc paní, zabývající se těmito rekvalifikacemi má dovolenou a jen ona mi může sdělit nějaké informace. Čekal jsem tedy týden až se paní od „rekvalifikací“ vrátí z dovolené. Tento týden jsem zaplnil řadou telefonátů na Krajský Úřad práce i na MPSV, kde jsem se žádné informace přes veškeré zarputilé úsilí nedozvěděl. Jedna paní věděla jen tolik, že nějaké (rozmanité) rekvalifikační kurzy již proběhly, nějaké probíhají a jiné snad teprve, někdy probíhat budou. Obvykle jsem slyšel že se tím zabývá jiná pracovnice, jiné oddělení a volám zcela špatně. U jakési vedoucí jakéhosi oddělení jsem se zase dozvěděl, proč že s tím obtěžuji ministerstvo, rekvalifikace mi přeci zajišťuje a zařizuje moje odbočka ÚP. Po objasnění situace na „mé pobočce“, kde nikdo nic neví a ten kdo asi něco ví, má dovolenou bylo konstatováno, že se nedá nic dělat a mám čekat. Můj pocit byl jednoznačný. Jsem již nezaměstnaný roky, tak na nějakém týdnu nesejde, určitě ne pro velice zaměstnané a obtěžované úřednice. Ještě jsem bohudíky ani netušil, že se nebude jednat o žádné pouhé týdny.
Paní od „rekvalifikací“ se v pondělí 3. 9 . 2012 vskutku navrátila z dovolené a pln elánu jsem jí navštívil. Po dlouhém přehrabování v různých zásuvkách, různých skříňkách a různých šanonech následovaných několika telefonáty na různá pracoviště ÚP s dotazy typu „Ráda bych věděla kdo ví“ mi bylo řečeno, že asi nyní žádné rekvalifikační kurzy na strážného ÚP Práce neorganizuje a nezajišťuje. Paní mi nedokázala odpovědět na dotaz proč jsem tedy byl vůbec příkazně vyslán na „KONKURS NA REKVALIFIKACI“. Navíc je jí prý podezřelé, proč se o rekvalifikace zajímám až po 3.5 letech evidence na „pracáku“ To ovšem nebyla pravda, o rekvalifikace - v oboru IT - jsem se několikrát zajímal již dříve, ale připravované kurzy od ÚP pro mě buď nebyly nijak přínosné (jako Základy práce s textovým editorem) nebo mi bylo sděleno že mě na ně (na kurzy skutečně rekvalifikační, měnící/zvyšující moji dosavadní odbornost v IT) „pracák“ nevyšle (že mi je neproplatí). Snažil jsem se nervozní úřednici uklidnit, přišel jsem přeci s pouhým dotazem, ne se hádat a někoho obviňovat a nakonec jsem navrhl, zda si takovýto kurs (na funkci strážného) nemohu svépomocí zjistit a zařídit sám. Úřednice nakonec souhlasila a vybavila mne formulářem, na který si mám nechat potvrdit kdy ,kde a jaký rekvalifikační kurs bude probíhat, zda má k tomu dotyčná firma zákonné oprávnění a kolik bude stát. Vyplněný formulář jí pak mám přinést, a sejde se komise, která posoudí zda mi kurs bude ÚP práce povolen a uhrazen.
Běhen 24 hodin jsem si firmu, provádějící požadovanou rekvalifikaci na strážného zjistil, zkontaktoval a navštívil ji. Formulář mi rádi vyplní a orazítkují, kurzy se konají podle počtu zájemců 1 – 2 x týdně a stojí 1500,-Kč. Bohužel, mi téhož dne dotyčná „paní od rekvalifikací“ volala s tím, že budou probíhat centrálně rekvalifikace ÚP na strážné, že nějaké firma je již v jednání s „centrálou“ a žádný kurs, který si vyjednám mimo tuto rovinu mi ÚP neschválí (neproplatí). Mám se přijít zeptat příští týden, zda již ví něco bližšího, a ne, nemůže mi zaručit že jednání budou uzavřena alespoň do konce měsíce, natož kdy bych na kurs mohl nastoupit.
Nevím, co si o této situaci, která by byla směšná nebýt toho, že se plně dopadá na lidi často v zoufalé, bezvýchodné a beznadějné životní situaci myslet. Na jednu stranu ministerstvo vymýšlí a provádí nestoudná opatření, kdy šikanuje a terorizuje lidi, kteří jsou nikoliv z vlastní viny nezaměstnaní a především nezaměstnatelní (typicky z důvodu „vyššího“ věku 50+/-), ať již to byl „systém DONEZ“ nebo ještě skandálnější „Veřejná služba“, která přes svoje vznešené označení není ničím jiným než NUCENÝMI A OTROCKÝMI PRACEMI, porušujícími hrubě jako Ústavní dokumenty – Listinu základních lidských práv a svobod, tak platné zákony (Zejména zákoník práce – pracovní poměr musí být uzavřen pracovní smlouvou, splňující všechny zákonné náležitosti a tedy také jí musí být stanoven platový výměr, neboť za práci náleží pracovníkovi mzda v nějaké, alespoň minimální výši) a naplňuje skutkovou podstatu trestného činu obchodování s lidmi, na straně druhé je zvláště po rozsáhlých a stále probíhajících reorganizacích a restrukturalizacích různých odborů a oddělení MPSV a ÚP v resortu skutečně nepředstavitelný chaos. Nikdo za nic neručí, nezodpovídá, o ničem nerozhoduje, předmětné kauzy si úředníci jen přehazují jeden na druhého. Když úředník/úřednice konečně znovuobjeví nějaké své kompetence, využije jich jen k tomu, aby nezaměstnaného (nezaměstnatelnému) zkomplikoval život a prodloužil mu beznadějné, zoufalé údobí nezaměstnanosti.
Kurs si zřejmě díky souhlasné a vstřícné podpoře rodiny budu moci dovolit absolvovat a zaplatit sám a díky tomu snad již brzy ukončím svůj nedobrovolný pobyt v evidenci ÚP. Osobně mě děsí pomyšlení, jak veliký počet lidí v podobné situaci takové štěstí nemá
Tato moje zpráva snad ani nemá být stížností, spíše dodatkem k němuž mne Vaše kancelář vyzvala ve svém posledním dopise – abych se podělil o aktuální osobní zkušenosti na ÚP ať již v souvislosti se systemem DONEZ nebo v relevantních skutečnostech, kterých by jste mohl využít při jistě nelehkých jednáních se zodpovědnými pracovníky MPSV.
S pozdravem ..............