Stížnost na nutnost podrobit se lékařské prohlídce před výkonem veřejné služby 10. 9. 2012
4. 7. 2018
Stížnost na nutnost podrobit se lékařské prohlídce před výkonem veřejné služby
10. 9. 2012
Dobrý den,
na základě prosby sdělit více údajů ohledně úspěšného odvolání mého syna za mé aktivní asistence proti zařazení na veřejnou práci pro pomoc dalším, kteří by byly vyřazeni za podobných podmínek, Vám v příloze zasílám přepis rozhodnutí.
10. 9. 2012
Dobrý den,
na základě prosby sdělit více údajů ohledně úspěšného odvolání mého syna za mé aktivní asistence proti zařazení na veřejnou práci pro pomoc dalším, kteří by byly vyřazeni za podobných podmínek, Vám v příloze zasílám přepis rozhodnutí.
R o z h o d n u t í o o d v o l á n í
Ministerstvo práce a sociálních věcí, jako správní orgán věcně příslušný podle……….na základě odvolání ………………přezkoumávalo rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v…….., kterým byl dovolatel podle ust. § 30 odst.2 písm. e) a odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ……….ode dne …..2012 vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu, že se odmítl podrobit na žádost úřadu práce vyšetření svého zdravotního stavu příslušným ošetřujícím lékařem za účelem posouzení vhodnosti výkonu veřejné služby z hlediska zdravotní způsobilosti bez vážného důvodu, a rozhodlo takto:
Podle ust. § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu se výše uvedené rozhodnutí ruší a řízení se zastavuje.
Odůvodnění
………….Dnem …úřad práce zahájil správní řízení ve věci vyřazení odvolatele z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu, že se odmítl podrobit vyšetření svého zdravotního stavu bez vážného důvodu, což dále specifikoval tak, že odvolatel do dne ….. nedoručil vstupní lékařskou prohlídku potřebnou k výkonu veřejné služby.
Dne …bylo úřadu práce doručeno vyjádření odvolatele ze dne..k zahájení správního řízení. Odvolatel namítal, že odmítl absolvovat lékařskou prohlídku z vážných důvodů, které včas písemně oznámil a nyní novu sděluje: nemá žádné příjmy po dobu cca 2 let, nepobírá žádné dávky v hmotné nouzi z důvodu ustanovení o osobách blízkých dle zákona č. 111/2066 Sb., o pomoci v hmotné nouzi………vzhledem k uvedenému je finančně zcela závislý na své matce, kterou již nechce více zatěžovat dalšími náklady, které by vznikl v souvislosti s jeho výkonem veřejné služby, cítí se morálně a materiálně poškozován ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí, potažmo úřadů práce tím, že je vyzýván „ k nuceným pracím“, za které nepřísluší mzda, pod pohrůžkou vyřazení z evidenci uchazečů o zaměstnání, „čímž dochází k hrubému porušení ustanovení v článku 9 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Dne…úřad práce vydal napadené rozhodnutím, jimž odvolatele vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání od dne…. z důvodu, že se odmítl podrobit na žádost úřadu práce vyšetření svého zdravotního stavu příslušným ošetřujícím lékařem za účelem posouzení vhodnosti výkonu veřejné služby z hlediska zdravotní způsobilosti bez vážného důvodu. ……….
Proti tomuto rozhodnutí bylo vydáno dne…v zákonem stanovené lhůtě odvolání, v němž odvolatel uvádí, že rozhodnutí o jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání je odůvodněno protiprávně na základě nepravdivých skutečností, neboť je v něm uvedeno, že se odmítl podrobit vyšetření svého zdravotního stavu bez vážného důvodu, ale současně je v rozhodnutí obsažena citace jeho důvodů, které jsou důvody dle ust. § 5 písm. c) bod 7. Zákona o zaměstnanosti, jakožto důvody etickými a mravními nebo zvláštního zřetele hodnými. Skutečnost, že úřad práce nutí občany pracovat bez nároku na mzdu, dokonce i v případech, kdy nezaměstnaní nepobírají žádný příspěvek na živobytí, pod záminkou, že si nezaměstnaní mají odpracovat platby na zdravotní pojištění hrazené státem, je nemorální, neetické a hodné zvláštního zřetele, protože zákony, které toto umožnily v rozporu s demokratickými zásadami, jsou nižší právní normou, nežli Listina základních práv a svobod a další mezinárodní úmluvy. Za práci přísluší mzda a nelze ji podmiňovat či kompenzovat žádnými sociálními dávkami, ani podporou v nezaměstnanosti. Ohrazuje se také proti tvrzení úřadu práce, že není morální nucen k výkonu „veřejných prací“, neboť Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře pohrůžkou trestu míní jakoukoliv citelnou sankci (i v oblasti správního trestání) nebo citelný zásah do právní sféry dotčené osoby a orgány MOP ve svých stanoviscích upozorňují, že postih může mít též formu ztráty práv či výhod. S přihlédnutím k uvedenému lze v důsledcích odmítnutí veřejné služby spatřovat pohrůžku trestu, nebude-li veřejná služba vykonána. Nedobrovolnost předpokládá jednání proti vůli dotčené osoby. Ústavní soud donucení konkretizuje tak, že jde o donucení k práci „administrativní povahy“, s pohrůžkou sankce vyplývající z poměru nadřízenosti a podřízenosti“, a to v situacích typově srovnatelných s negativním výčtem toho, co zakázanou nucenou prací ve smyslu čl. 9 odst.l 2 Listiny základních práv a svobod není(nálezy Pl. ÚS 37/93, I. ÚS 2/93). Všechny tyto znaky platné vymezení veřejné služby od 1. 1. 2012 splňuje.
Odvolací správní orgán přezkoumal správnost napadeného rozhodnutí v souladu s ust. § 89 odst. 23 správního řádu v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jakož i soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy a dospěl k závěru, že je dán důvod pro postup dle ust. § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu.
Dle ust.§ 30 odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti úřad práce uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu. Toto ustanovení odkazuje výslovně pouze na ust. § odst. 2 téhož zákona, a to bez jakýchkoliv výjimek.
Podle ust. § 21 odst. 1 zákona o zaměstnanosti fyzická osoba, které úřad práce poskytuje služby podle tohoto zákona, je povinna úřadu práce sdělit údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením. Uplatňuje-li fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinna je doložit lékařským posudkem registrujícího poskytovatele zdravotních ………………….
Podle ust. § 21 odst. 2 zákona o zaměstnanosti fyzická osoba uvedená v odstavci 1 je za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku povinna se na žádost úřadu práce podrobit vyšetření
a) u smluvního poskytovatele zdravotních služeb určeného úřadem práce, pokud
1. Žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace neb poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa (§75)m nebo
2. Uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikace,
3. Je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do příslušného rekvalifikačního kurzu,
b) příslušným poskytovatelem pracovně-lékařských služeb, pokud jde o posouzenívhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska zdravotní způsobilosti;……….
Odvolatel se odmítl podrobit posouzení svého zdravotního stavu, přičemž namítal nesoulad podmínek výkonu veřejné služby s Listinou základních práv a svobod, argumentoval tím, že veřejná služba je totožná s nucenými pracemi, a z těchto důvodů se dovolával existence vážného důvodu pro odmítnutí lékařského vyšetření dle ust. § 5 písm. c) bod 7. Zákona o zaměstnanosti, zejména důvodů etických a mravních nebo zvláštního zřetele hodných.
Odvolací správní orgán předně zdůrazňuje, že podle ust. § 4 odst. 1 správního řádu je veřejná správa službou veřejnosti. Z judikatury správních soudů i ze smyslu samotného zákona o zaměstnanosti vyplývá, že hlavní náplní činnosti úřadu práce je snaha zprostředkovat uchazeči o zaměstnání vhodné zaměstnání, nikoliv vyřadit jej z evidence uchazečů. Institut vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání by tudíž měl být používán pouze v případech, kdy jsou nade vší pochybnost splněny podmínky, jež zákon o zaměstnanosti pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání stanoví, neboť sankční vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání představuje velký zásah do sociální sféry takto vyřazené fyzické osoby.
Odvolací orgán k věci konstatuje následující. Ust. § 30 odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti odkazuje na ust. § 21 odst. 2 tohoto zákona v části týkající se nesplnění povinnosti podrobit se vyšetření zdravotního stavu. Povinnost fyzické osoby, které úřad práce poskytuje služby dle zákona o zaměstnanosti, tedy i uchazeče o zaměstnání, podrobit se vyšetření dle výše citovaného ustanovení zákon o zaměstnanosti je vázána na taxativně v ust. § 21 tohoto zákona stanovené podmínky a okolnosti, jak jsou jmenovány výše. Odvolací orgán je však toho názoru, že v daném případě tyto nenastaly, a odvolatel tak nebyl povinen se vyšetření zdravotního stavu v souvislosti s výkonem veřejné služby, kam měl být zařazen, podrobit.
Nepochybně nebyly dány podmínky ust. §21 odst. 2 písm. a bodu 1 ani bodu 3 zákona o zaměstnanosti. Rovněž z žádosti o zprostředkování zaměstnání ani v průběhu své evidence u úřadu práce, jakož ani v reakci na zařazení k výkonu veřejné služby a ostatně ani ve svém odvolání odvolatel nenamítal žádné omezení ve vztahu k plnění povinností uchazeče o zaměstnání ze zdravotních důvodů, není tak dán ani důvod pro posuzování zdravotního stavu odvolatele ve smyslu ust. § 21 odst. 2 písm. a) bodu 2 zákona o zaměstnanosti. Dle ust. § 21 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti by byl odvolatel povinen se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu tehdy, pokud byl byla z hlediska zdravotní způsobilosti posuzována vhodnost doporučeného zaměstnání. V daném případě však nelze zákon o zaměstnanosti v neprospěch odvolatele extenzivně vyložit tak, že doporučeným zaměstnáním se rozumí též výkon veřejné služby. Správní orgány jsou oprávněny uplatňovat svou pravomoc jen v rozsahu, v jakém jim byla svěřena a postupovat přitom v souladu se zákony a jinými právními předpisy. Z ust. § 21 odst. 2 zákona o zaměstnanosti pak nevyplývá, že by byl uchazeč o zaměstnání povinen podrobit se vyšetření svého zdravotního stavu tehdy, je-li zařazen k výkonu veřejné služby.
Odmítnutí odvolatele podrobit se posouzení zdravotního stavu tak dle názoru odvolacího orgány nenaplnilo skutkovou podstatu dle ust. § 30 odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti.
Co se týče námitek odvolatele v jeho vyjádření ve správním řízení a v odvolání, tyto se netýkají předmětu řízení, neboť tím je výhradně odmítnutí podrobení se posouzení zdravotního stavu, zatímco námitky odvolatele směřují dle svého obsahu proti samotnému zařazení k výkonu veřejné služby. Z uvedeného důvodu se odvolací správní orgán námitkami odvolatele blíže nezabýval a k těmto se nevyjadřuje. Stejně tak se odvolací orgán nevyjadřuje k případnému jinému jednání, kterým odvolatel mohl své povinnosti vůči úřadu práce porušit.
Odvolací správní orgán má vzhledem ke všemu výše uvedenému za prokázané, že v dané věci není dán zákonný důvod pro vyřazení odvolatele z evidence uchazečů o zaměstnání s odkazem na ust. § 30 odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti, neboť napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s tímto zákonným ustanovením, když nebyly naplněny zákonné podmínky pro jeho aplikaci.
Vzhledem ke zjištění, že v případě odvolatele bylo prokázáno, že nebylo jeho povinností podrobit se posouzení zdravotní stavu a do dne ….doložit úřadu práce lékařskou zprávu, odvolací správní orgán napadené rozhodnutí úřadu práce ze dne… v celém rozsahu zrušil a správní řízení zastavil.
Poučení
Podle ust. § 91 odst. 1 správního řádu se proti tomuto rozhodnutí nelze dále odvolat.
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí, jako správní orgán věcně příslušný podle……….na základě odvolání ………………přezkoumávalo rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v…….., kterým byl dovolatel podle ust. § 30 odst.2 písm. e) a odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ……….ode dne …..2012 vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu, že se odmítl podrobit na žádost úřadu práce vyšetření svého zdravotního stavu příslušným ošetřujícím lékařem za účelem posouzení vhodnosti výkonu veřejné služby z hlediska zdravotní způsobilosti bez vážného důvodu, a rozhodlo takto:
Podle ust. § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu se výše uvedené rozhodnutí ruší a řízení se zastavuje.
Odůvodnění
………….Dnem …úřad práce zahájil správní řízení ve věci vyřazení odvolatele z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu, že se odmítl podrobit vyšetření svého zdravotního stavu bez vážného důvodu, což dále specifikoval tak, že odvolatel do dne ….. nedoručil vstupní lékařskou prohlídku potřebnou k výkonu veřejné služby.
Dne …bylo úřadu práce doručeno vyjádření odvolatele ze dne..k zahájení správního řízení. Odvolatel namítal, že odmítl absolvovat lékařskou prohlídku z vážných důvodů, které včas písemně oznámil a nyní novu sděluje: nemá žádné příjmy po dobu cca 2 let, nepobírá žádné dávky v hmotné nouzi z důvodu ustanovení o osobách blízkých dle zákona č. 111/2066 Sb., o pomoci v hmotné nouzi………vzhledem k uvedenému je finančně zcela závislý na své matce, kterou již nechce více zatěžovat dalšími náklady, které by vznikl v souvislosti s jeho výkonem veřejné služby, cítí se morálně a materiálně poškozován ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí, potažmo úřadů práce tím, že je vyzýván „ k nuceným pracím“, za které nepřísluší mzda, pod pohrůžkou vyřazení z evidenci uchazečů o zaměstnání, „čímž dochází k hrubému porušení ustanovení v článku 9 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Dne…úřad práce vydal napadené rozhodnutím, jimž odvolatele vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání od dne…. z důvodu, že se odmítl podrobit na žádost úřadu práce vyšetření svého zdravotního stavu příslušným ošetřujícím lékařem za účelem posouzení vhodnosti výkonu veřejné služby z hlediska zdravotní způsobilosti bez vážného důvodu. ……….
Proti tomuto rozhodnutí bylo vydáno dne…v zákonem stanovené lhůtě odvolání, v němž odvolatel uvádí, že rozhodnutí o jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání je odůvodněno protiprávně na základě nepravdivých skutečností, neboť je v něm uvedeno, že se odmítl podrobit vyšetření svého zdravotního stavu bez vážného důvodu, ale současně je v rozhodnutí obsažena citace jeho důvodů, které jsou důvody dle ust. § 5 písm. c) bod 7. Zákona o zaměstnanosti, jakožto důvody etickými a mravními nebo zvláštního zřetele hodnými. Skutečnost, že úřad práce nutí občany pracovat bez nároku na mzdu, dokonce i v případech, kdy nezaměstnaní nepobírají žádný příspěvek na živobytí, pod záminkou, že si nezaměstnaní mají odpracovat platby na zdravotní pojištění hrazené státem, je nemorální, neetické a hodné zvláštního zřetele, protože zákony, které toto umožnily v rozporu s demokratickými zásadami, jsou nižší právní normou, nežli Listina základních práv a svobod a další mezinárodní úmluvy. Za práci přísluší mzda a nelze ji podmiňovat či kompenzovat žádnými sociálními dávkami, ani podporou v nezaměstnanosti. Ohrazuje se také proti tvrzení úřadu práce, že není morální nucen k výkonu „veřejných prací“, neboť Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře pohrůžkou trestu míní jakoukoliv citelnou sankci (i v oblasti správního trestání) nebo citelný zásah do právní sféry dotčené osoby a orgány MOP ve svých stanoviscích upozorňují, že postih může mít též formu ztráty práv či výhod. S přihlédnutím k uvedenému lze v důsledcích odmítnutí veřejné služby spatřovat pohrůžku trestu, nebude-li veřejná služba vykonána. Nedobrovolnost předpokládá jednání proti vůli dotčené osoby. Ústavní soud donucení konkretizuje tak, že jde o donucení k práci „administrativní povahy“, s pohrůžkou sankce vyplývající z poměru nadřízenosti a podřízenosti“, a to v situacích typově srovnatelných s negativním výčtem toho, co zakázanou nucenou prací ve smyslu čl. 9 odst.l 2 Listiny základních práv a svobod není(nálezy Pl. ÚS 37/93, I. ÚS 2/93). Všechny tyto znaky platné vymezení veřejné služby od 1. 1. 2012 splňuje.
Odvolací správní orgán přezkoumal správnost napadeného rozhodnutí v souladu s ust. § 89 odst. 23 správního řádu v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jakož i soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy a dospěl k závěru, že je dán důvod pro postup dle ust. § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu.
Dle ust.§ 30 odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti úřad práce uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu. Toto ustanovení odkazuje výslovně pouze na ust. § odst. 2 téhož zákona, a to bez jakýchkoliv výjimek.
Podle ust. § 21 odst. 1 zákona o zaměstnanosti fyzická osoba, které úřad práce poskytuje služby podle tohoto zákona, je povinna úřadu práce sdělit údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením. Uplatňuje-li fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinna je doložit lékařským posudkem registrujícího poskytovatele zdravotních ………………….
Podle ust. § 21 odst. 2 zákona o zaměstnanosti fyzická osoba uvedená v odstavci 1 je za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku povinna se na žádost úřadu práce podrobit vyšetření
a) u smluvního poskytovatele zdravotních služeb určeného úřadem práce, pokud
1. Žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace neb poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa (§75)m nebo
2. Uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikace,
3. Je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do příslušného rekvalifikačního kurzu,
b) příslušným poskytovatelem pracovně-lékařských služeb, pokud jde o posouzenívhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska zdravotní způsobilosti;……….
Odvolatel se odmítl podrobit posouzení svého zdravotního stavu, přičemž namítal nesoulad podmínek výkonu veřejné služby s Listinou základních práv a svobod, argumentoval tím, že veřejná služba je totožná s nucenými pracemi, a z těchto důvodů se dovolával existence vážného důvodu pro odmítnutí lékařského vyšetření dle ust. § 5 písm. c) bod 7. Zákona o zaměstnanosti, zejména důvodů etických a mravních nebo zvláštního zřetele hodných.
Odvolací správní orgán předně zdůrazňuje, že podle ust. § 4 odst. 1 správního řádu je veřejná správa službou veřejnosti. Z judikatury správních soudů i ze smyslu samotného zákona o zaměstnanosti vyplývá, že hlavní náplní činnosti úřadu práce je snaha zprostředkovat uchazeči o zaměstnání vhodné zaměstnání, nikoliv vyřadit jej z evidence uchazečů. Institut vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání by tudíž měl být používán pouze v případech, kdy jsou nade vší pochybnost splněny podmínky, jež zákon o zaměstnanosti pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání stanoví, neboť sankční vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání představuje velký zásah do sociální sféry takto vyřazené fyzické osoby.
Odvolací orgán k věci konstatuje následující. Ust. § 30 odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti odkazuje na ust. § 21 odst. 2 tohoto zákona v části týkající se nesplnění povinnosti podrobit se vyšetření zdravotního stavu. Povinnost fyzické osoby, které úřad práce poskytuje služby dle zákona o zaměstnanosti, tedy i uchazeče o zaměstnání, podrobit se vyšetření dle výše citovaného ustanovení zákon o zaměstnanosti je vázána na taxativně v ust. § 21 tohoto zákona stanovené podmínky a okolnosti, jak jsou jmenovány výše. Odvolací orgán je však toho názoru, že v daném případě tyto nenastaly, a odvolatel tak nebyl povinen se vyšetření zdravotního stavu v souvislosti s výkonem veřejné služby, kam měl být zařazen, podrobit.
Nepochybně nebyly dány podmínky ust. §21 odst. 2 písm. a bodu 1 ani bodu 3 zákona o zaměstnanosti. Rovněž z žádosti o zprostředkování zaměstnání ani v průběhu své evidence u úřadu práce, jakož ani v reakci na zařazení k výkonu veřejné služby a ostatně ani ve svém odvolání odvolatel nenamítal žádné omezení ve vztahu k plnění povinností uchazeče o zaměstnání ze zdravotních důvodů, není tak dán ani důvod pro posuzování zdravotního stavu odvolatele ve smyslu ust. § 21 odst. 2 písm. a) bodu 2 zákona o zaměstnanosti. Dle ust. § 21 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti by byl odvolatel povinen se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu tehdy, pokud byl byla z hlediska zdravotní způsobilosti posuzována vhodnost doporučeného zaměstnání. V daném případě však nelze zákon o zaměstnanosti v neprospěch odvolatele extenzivně vyložit tak, že doporučeným zaměstnáním se rozumí též výkon veřejné služby. Správní orgány jsou oprávněny uplatňovat svou pravomoc jen v rozsahu, v jakém jim byla svěřena a postupovat přitom v souladu se zákony a jinými právními předpisy. Z ust. § 21 odst. 2 zákona o zaměstnanosti pak nevyplývá, že by byl uchazeč o zaměstnání povinen podrobit se vyšetření svého zdravotního stavu tehdy, je-li zařazen k výkonu veřejné služby.
Odmítnutí odvolatele podrobit se posouzení zdravotního stavu tak dle názoru odvolacího orgány nenaplnilo skutkovou podstatu dle ust. § 30 odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti.
Co se týče námitek odvolatele v jeho vyjádření ve správním řízení a v odvolání, tyto se netýkají předmětu řízení, neboť tím je výhradně odmítnutí podrobení se posouzení zdravotního stavu, zatímco námitky odvolatele směřují dle svého obsahu proti samotnému zařazení k výkonu veřejné služby. Z uvedeného důvodu se odvolací správní orgán námitkami odvolatele blíže nezabýval a k těmto se nevyjadřuje. Stejně tak se odvolací orgán nevyjadřuje k případnému jinému jednání, kterým odvolatel mohl své povinnosti vůči úřadu práce porušit.
Odvolací správní orgán má vzhledem ke všemu výše uvedenému za prokázané, že v dané věci není dán zákonný důvod pro vyřazení odvolatele z evidence uchazečů o zaměstnání s odkazem na ust. § 30 odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti, neboť napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s tímto zákonným ustanovením, když nebyly naplněny zákonné podmínky pro jeho aplikaci.
Vzhledem ke zjištění, že v případě odvolatele bylo prokázáno, že nebylo jeho povinností podrobit se posouzení zdravotní stavu a do dne ….doložit úřadu práce lékařskou zprávu, odvolací správní orgán napadené rozhodnutí úřadu práce ze dne… v celém rozsahu zrušil a správní řízení zastavil.
Poučení
Podle ust. § 91 odst. 1 správního řádu se proti tomuto rozhodnutí nelze dále odvolat.
-