Odpověď ombudsmana na stížnost týkající se veřejné služby 2. 8. 2012
4. 7. 2018
Odpověď ombudsmana na stížnost týkající se veřejné služby
2. 8. 2012
Zveřejňujeme mailovou zprávu, kterou jsme obdrželi od nezaměstnané paní stěžující si u ombudsmana na veřejnou službu:
"Dobrý den,
2. 8. 2012
Zveřejňujeme mailovou zprávu, kterou jsme obdrželi od nezaměstnané paní stěžující si u ombudsmana na veřejnou službu:
"Dobrý den,
ráda se podělím o malé vítězství. Při výkonu slavné veřejné služby
jsem psala stížnost veřejnému ochránci práv. Mezi tím jsem vznesla
stížnost na ÚP, kde sice zústali bez názoru, ale věci dostaly jiný
spád. Byla jsem v právu a tím chci sdělit, že vždy stojí za to se
ozvat, nenechat si vše líbit atd. To je také třeba sdělovat
veřejnosti, protože mám mnohdy pocit, že si už necháváme ,,kálet" na
hlavu až moc...."
jsem psala stížnost veřejnému ochránci práv. Mezi tím jsem vznesla
stížnost na ÚP, kde sice zústali bez názoru, ale věci dostaly jiný
spád. Byla jsem v právu a tím chci sdělit, že vždy stojí za to se
ozvat, nenechat si vše líbit atd. To je také třeba sdělovat
veřejnosti, protože mám mnohdy pocit, že si už necháváme ,,kálet" na
hlavu až moc...."
Veřejný ochránce práv
Údolní 39, 602 00 Brno
tel: (+420) 542542888, fax: (+420) 542542112
e-mail: podatelna@ochrance.cz, www.ochrance.cz
9. července 2012
Vážená paní magistro,
z pověření veřejného ochránce práv JUDr. Pavla Varvařovského odpovídám
na Vaše podání, ve kterém vyjadřujete svůj nesouhlas s nabídkou veřejné služby
úřadem práce, resp. s druhem vykonávané práce.
Nejprve mi dovolte, abych Vás blíže seznámila s působností veřejného
ochránce práv, vymezenou zákonem č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném ochránci práv“). Podle něj
ochránce působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí státní
správy (například úřadů práce či oblastních inspektorátů práce), pokud je toto
jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu
a dobré správy nebo jsou-li tyto instituce nečinné. Nepřísluší mu však mírnit dopady
zákonného postupu a rozhodování úřadů, byť by tyto dopady byly pro dotčené osoby
jakkoliv nepříznivé.
Úvodem bych Vás ovšem ráda ubezpečila, že v návaznosti na fungování
tzv. sociální reformy se veřejný ochránce práv samozřejmě aktivně zabývá
i problematikou veřejné služby. V této souvislosti inicioval již několik jednání
s náměstkem ministra práce a sociálních věcí Mgr. Karlem Machotkou, kterého se
účastnili právníci Kanceláře veřejného ochránce práv. Předmětem jednání jsou,
mimo jiné, i konkrétní poznatky z fungování veřejné služby. S ohledem na
skutečnost, že ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, od 1. 1. 2012 prozatím počítá se
sankcí vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence, pokud bez vážných důvodů
odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně, je
možný zásah ochránce v této chvíli velmi omezený. Ze sdělovacích prostředků mi je
ovšem známo, že poslanci ČSSD podali Ústavnímu soudu ústavní stížnost, jejímž
cílem je zrušení institutu veřejné služby ve stávající podobě. S ohledem na tuto
skutečnost nezbývá než vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu.
K Vaší konkrétní situaci mohu uvést následující. Tzv. předák veřejné služby
(koordinátor) zajišťuje přímo v terénu organizaci a vedení činnosti vykonavatelů
veřejné služby. Zřizování pracovních míst předáků podporuje úřad práce v rámci
nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (veřejně prospěšné práce, společensky účelná
pracovní místa). Vykonavatel veřejné služby tak má šanci získat zaměstnání
podpořené v rámci výše uvedených nástrojů.
Úřad práce by při výběru vhodných uchazečů k výkonu veřejné služby měl
přihlížet k jejich zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci, rodinným poměrům, věku,
místní dostupnosti atd. Je však třeba si uvědomit, že spektrum činností
vykonávaných v rámci veřejné služby vychází z možností a podmínek dané obce
(či jiného subjektu jako neziskové organizace apod.).
Veřejná správa je primárně a především službou veřejnosti. Správní orgány
by měly mít k problémům a potížím fyzických a právnických osob co možná největší
pochopení a postupovat ve vztahu k nim vstřícně a objektivně (blíže viz rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2009, sp. zn.: 4 Ads 161/2008). V souladu
s uvedeným by Vám tedy měl úřad práce vyjít vstříc a nabídnout veřejnou službu,
respektující Vaše vzdělání a dosaženou kvalifikaci (samozřejmě pod podmínkou,
že taková činnost je dostupná a je v rámci veřejné služby uchazečům nabízena).
Jestliže Vám nabídnutá veřejná služba tomu neodpovídá, dovoluji si Vám doporučit,
abyste podala stížnost řediteli dotčené pobočky úřadu práce. Pokud by nebyla Vaše
stížnost řádně vyřízena, můžete se na ochránce obrátit s novým podnětem,
ke kterému je třeba doložit kopii Vaší stížnosti a odpovědi od pobočky úřadu práce.
Dále si Vás dovoluji informovat, že v případě, že byste v rámci bezplatného
výkonu veřejné služby byla dosazena na pracovní místo, které bylo uvolněno určitým
zaměstnavatelem rozvázáním pracovního poměru s jeho zaměstnancem, neprodleně
se obraťte na příslušné kontaktní pracoviště úřadu práce, neboť takové obcházení
zákona bezpochyby není cílem Ministerstva práce a sociálních věcí. Z toho tedy
vyplývá, že u činnosti vykonávané v rámci veřejné služby nesmí jít o činnost shodnou
s činností kmenových zaměstnanců.
Pro úplnost dodávám, že pokud by došlo k Vašemu sankčnímu vyřazení
z evidence uchazečů o zaměstnání, je nezbytné podat proti příslušnému rozhodnutí
odvolání, případně správní žalobu proti rozhodnutí odvolacího orgánu o Vašem
odvolání. Pokud by ani jeden z uvedených prostředků obrany nebyl účinný, máte
možnost podat podnět veřejnému ochránci práv, a to s doložením kopií veškerých
písemností vztahujících se k věci.
Vážená paní, závěrem bych Vás ráda ujistila, že případy
bezplatného výkonu veřejné služby vnímá veřejný ochránce práv jako velmi závažné,
ale nedisponuje v současné době žádným přímým účinným nástrojem, jak Vaši
situaci zmírnit, či zvrátit. V této chvíli Vám, vzhledem k probíhajícím jednáním
s Ministerstvem práce a sociálních věcí a k probíhajícímu řízení na Ústavním soudu,
nemohu být více nápomocna. Případné další informace o vývoji situace a průběhu
jednání ochránce se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí můžete nalézt na
webových stránkách www.ochrance.cz.
S pozdravem
Mgr. Kateřina V a l a c h o v á, Ph.D. v. r.
vedoucí odboru právního
Údolní 39, 602 00 Brno
tel: (+420) 542542888, fax: (+420) 542542112
e-mail: podatelna@ochrance.cz, www.ochrance.cz
9. července 2012
Vážená paní magistro,
z pověření veřejného ochránce práv JUDr. Pavla Varvařovského odpovídám
na Vaše podání, ve kterém vyjadřujete svůj nesouhlas s nabídkou veřejné služby
úřadem práce, resp. s druhem vykonávané práce.
Nejprve mi dovolte, abych Vás blíže seznámila s působností veřejného
ochránce práv, vymezenou zákonem č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném ochránci práv“). Podle něj
ochránce působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí státní
správy (například úřadů práce či oblastních inspektorátů práce), pokud je toto
jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu
a dobré správy nebo jsou-li tyto instituce nečinné. Nepřísluší mu však mírnit dopady
zákonného postupu a rozhodování úřadů, byť by tyto dopady byly pro dotčené osoby
jakkoliv nepříznivé.
Úvodem bych Vás ovšem ráda ubezpečila, že v návaznosti na fungování
tzv. sociální reformy se veřejný ochránce práv samozřejmě aktivně zabývá
i problematikou veřejné služby. V této souvislosti inicioval již několik jednání
s náměstkem ministra práce a sociálních věcí Mgr. Karlem Machotkou, kterého se
účastnili právníci Kanceláře veřejného ochránce práv. Předmětem jednání jsou,
mimo jiné, i konkrétní poznatky z fungování veřejné služby. S ohledem na
skutečnost, že ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, od 1. 1. 2012 prozatím počítá se
sankcí vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence, pokud bez vážných důvodů
odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně, je
možný zásah ochránce v této chvíli velmi omezený. Ze sdělovacích prostředků mi je
ovšem známo, že poslanci ČSSD podali Ústavnímu soudu ústavní stížnost, jejímž
cílem je zrušení institutu veřejné služby ve stávající podobě. S ohledem na tuto
skutečnost nezbývá než vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu.
K Vaší konkrétní situaci mohu uvést následující. Tzv. předák veřejné služby
(koordinátor) zajišťuje přímo v terénu organizaci a vedení činnosti vykonavatelů
veřejné služby. Zřizování pracovních míst předáků podporuje úřad práce v rámci
nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (veřejně prospěšné práce, společensky účelná
pracovní místa). Vykonavatel veřejné služby tak má šanci získat zaměstnání
podpořené v rámci výše uvedených nástrojů.
Úřad práce by při výběru vhodných uchazečů k výkonu veřejné služby měl
přihlížet k jejich zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci, rodinným poměrům, věku,
místní dostupnosti atd. Je však třeba si uvědomit, že spektrum činností
vykonávaných v rámci veřejné služby vychází z možností a podmínek dané obce
(či jiného subjektu jako neziskové organizace apod.).
Veřejná správa je primárně a především službou veřejnosti. Správní orgány
by měly mít k problémům a potížím fyzických a právnických osob co možná největší
pochopení a postupovat ve vztahu k nim vstřícně a objektivně (blíže viz rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2009, sp. zn.: 4 Ads 161/2008). V souladu
s uvedeným by Vám tedy měl úřad práce vyjít vstříc a nabídnout veřejnou službu,
respektující Vaše vzdělání a dosaženou kvalifikaci (samozřejmě pod podmínkou,
že taková činnost je dostupná a je v rámci veřejné služby uchazečům nabízena).
Jestliže Vám nabídnutá veřejná služba tomu neodpovídá, dovoluji si Vám doporučit,
abyste podala stížnost řediteli dotčené pobočky úřadu práce. Pokud by nebyla Vaše
stížnost řádně vyřízena, můžete se na ochránce obrátit s novým podnětem,
ke kterému je třeba doložit kopii Vaší stížnosti a odpovědi od pobočky úřadu práce.
Dále si Vás dovoluji informovat, že v případě, že byste v rámci bezplatného
výkonu veřejné služby byla dosazena na pracovní místo, které bylo uvolněno určitým
zaměstnavatelem rozvázáním pracovního poměru s jeho zaměstnancem, neprodleně
se obraťte na příslušné kontaktní pracoviště úřadu práce, neboť takové obcházení
zákona bezpochyby není cílem Ministerstva práce a sociálních věcí. Z toho tedy
vyplývá, že u činnosti vykonávané v rámci veřejné služby nesmí jít o činnost shodnou
s činností kmenových zaměstnanců.
Pro úplnost dodávám, že pokud by došlo k Vašemu sankčnímu vyřazení
z evidence uchazečů o zaměstnání, je nezbytné podat proti příslušnému rozhodnutí
odvolání, případně správní žalobu proti rozhodnutí odvolacího orgánu o Vašem
odvolání. Pokud by ani jeden z uvedených prostředků obrany nebyl účinný, máte
možnost podat podnět veřejnému ochránci práv, a to s doložením kopií veškerých
písemností vztahujících se k věci.
Vážená paní, závěrem bych Vás ráda ujistila, že případy
bezplatného výkonu veřejné služby vnímá veřejný ochránce práv jako velmi závažné,
ale nedisponuje v současné době žádným přímým účinným nástrojem, jak Vaši
situaci zmírnit, či zvrátit. V této chvíli Vám, vzhledem k probíhajícím jednáním
s Ministerstvem práce a sociálních věcí a k probíhajícímu řízení na Ústavním soudu,
nemohu být více nápomocna. Případné další informace o vývoji situace a průběhu
jednání ochránce se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí můžete nalézt na
webových stránkách www.ochrance.cz.
S pozdravem
Mgr. Kateřina V a l a c h o v á, Ph.D. v. r.
vedoucí odboru právního